Milí kolegové, máme před sebou poslední z článků zaměřených na postup v lékařské specializaci a to článek o samotné atestaci a o jejím zakončení – atestační zkoušce.
Atestační zkouška
Atestační zkouška (atestace) je celkovým zakončením specializačního vzdělávání. Po získání atestace v základním oboru se každému navyšuje způsobilost a to z odborné způsobilosti na specializovanou způsobilost. Bez specializované způsobilosti lékař/ka zůstává na úrovní absolventa všeobecné medicíny a to jak platově, tak i co se rozsahu kompetencí týká.
Průběh specializačního vzdělávání je názorně popsán na níže uvedeném grafu:
Předpoklad přístupu k atestaci
Podmínky, které je nutné splnit před absolvováním atestační zkoušky, jsou dány vzdělávacím programem každého oboru a zpravidla zahrnují:
- absolvování požadované praxe pro základní kmen (povinný základ), doložení provedených výkonů v logbooku, absolvování povinných vzdělávacích akcí
- absolvování odborné praxe pro specializovaný výcvik, vzdělávacích akcí, povinného testu (pokud je požadován), předložení a obhajobu atestační práce (pokud je požadováno).
Délka specializační přípravy uvedená ve vzdělávacím programu není striktně stanovená, ale jedná se o délku minimální. Takže někomu bude specializační příprava trvat tak dlouho, jak je uvedené ve vzdělávacím programu, někomu déle, to samozřejmě záleží na podmínkách vzdělávání každého studujícího. Například přijde-li lékařka do jiného stavu v průběhu specializační přípravy, tak se jí může díky mateřské a rodičovské dovolené, prodloužit délka specializační přípravy až o 3 roky. Přerušení specializačního vzdělávání z jakéhokoli důvodu se nemusí ohlašovat (kromě zaměstnavatele) a po ukončení „překážky“ v práci může každý ve své přípravě pokračovat.
Při přerušení vzdělávání se může však dojít k situaci, že v době „výpadku“ vejde v platnost aktualizovaný nový vzdělávací program s mírně odlišnými podmínkami, než byly ve vzdělávacím programu předchozím. V tomto případě záleží na rozhodnutí každého, jaký vzdělávací program se rozhodne si plnit. Vždy je však možnost vybrat si buď vzdělávací program platný v době zařazení do oboru, nebo program novější, nikdy si nelze plnit vzdělávací program starší než ten, který byl aktuální v době zařazení do oboru.
Přihláška k atestační zkoušce
Na atestační zkoušku je třeba se přihlásit a to přes aplikaci EZP (Evidence zdravotnických pracovníků):
Po vyplnění elektrické žádosti je nutné si žádost vytisknout, nechat podepsat školitelem a poté zaslat na instituci, kde má atestační zkouška probíhat. Pokud není přihláška doručena v tištěné verzi, tak je z EZP po 90 dnech odstraněna a přihláška v podstatě není podána. Toto je důležité si pohlídat a přesně splnit.
Řádně vyplněná přihláška se musí odeslat nejpozději 90 dnů před termínem atestační zkoušky. Později zaslaná přihláška nemusí být přijata.
Pozvánka k atestační zkoušce
Po přijetí přihlášky je každému účastníkovi 30 dnů před termínem atestace zaslána na kontaktní adresu pozvánka s pokyny:
- o místě a čase konání atestace
- s instrukcemi o provedení platby za atestaci
- případně s dalšími požadavky, které musí být splněny.
Platba za atestační zkoušku
Poplatek za atestační zkoušku je dán Nařízením vlády č. 255/2011 Sb., o stanovení výše úhrad za zkoušky a to následovně:
Teoretická část 250 Kč
Praktická část 250 Kč
První opakování zkoušky
Teoretická část 2 000 Kč
Praktická část 1 500 Kč
Druhé opakování zkoušky
Teoretická část 3 000 Kč
Praktická část 2 000 Kč
Vlastní atestační zkouška
Průběh atestační zkoušky je stanoven nově vyhl. č. 188/2009 Sb. pro lékaře, zubní lékaře a farmaceuty (vyhláška nahrazuje zkušební řád).
Atestační zkouška probíhá před zkušební komisí (min. 3 členové) jmenovanou Ministrem zdravotnictví ČR.
Atestační zkouška jako taková má zpravidla dvě části (opět je konkrétněji uvedeno ve vzdělávacím programu).
První je praktická část atestační zkoušky, která může zahrnovat úspěšné zvládnutí praktických výkonů, vyšetření pacienta, diagnostika, diferenciální diagnóza, vyšetřovací postup, navržená léčba, simulovaný případ, analýzu předložených ošetřovatelských nebo laboratorně diagnostických nálezů (případové studie, modelové situace) nebo obhajobu písemné práce.
Splnění praktické části opravňuje atestujícího přistoupit k teoretické části. Při výsledku „neprospěl“ u praktické části zkoušky, již uchazeč nepokračuje v části teoretické. Celkové hodnocením je pak „neprospěl“.
Druhou částí je teoretická část atestační zkoušky, která spočívá v odpovědi na 3 odborné otázky, které si uchazeč vylosoval. Jedna z otázek může být nahrazena obhajobou písemné práce. Otázky jsou zaznamenány do zkušebního protokolu, stejně jako výsledek zkoušky. Na webových stránkách institucí zainteresovaných do specializačního vzdělávání (lékařské fakulty, IPVZ) jsou uvedené konkrétní atestační otázky.
Opakování atestační zkoušky
Uchazeč může ještě před zahájením od zkoušky odstoupit, ovšem pokud již viděl své vylosované otázky, tak je mu tento pokus hodnocen jako „neprospěl“.
Opakování atestace je možné nejdříve za rok (v případě neúspěchu) maximálně však jsou možné 2 opravné termíny. V tomto případě musí být zaslána nová přihláška k atestaci.
V případě omluvy je možnost opakovat atestaci za půl roku a nemusí se znovu posílat přihláška k atestaci. Ale uchazeč se musí u dané instituce, kde bude atestovat, nahlásit, že chce složit atestační zkoušku.
To je prozatím vše a sledujte náš portál pro další zajímavé články!
tým AMECA
Chci se registrovat
Přidejte se k nám a prohlédněte si
aktuální pracovní nabídky nemocnic.